Jedním z možných cílů akcionářských dohod je dosáhnout dohody ohledně obsazení jednotlivých funkcí ve správní radě (má-li společnost monistickou strukturu) nebo ve statutárním orgánu a dozorčí radě (má-li společnost strukturu dualistickou). Vliv společníků na složení těchto orgánů může mít ryze korporátní základ, např. při využití násobných hlasovacích práv nebo podílů s vysílacími právy.
Stejně tak může jít o vliv čistě obligačního charakteru, kdy akcionářské dohody vytváří vnitřní (šedou) strukturu, která sice není reflektována "oficiální" organizační strukturou akciové společnosti, přesto však může mít rozhodující dopad na rozhodovací procesy. Těmito a některými dalšími otázkami se článek zabývá.