Tento příspěvek představuje úvahu o principu odpovědnosti založeném na zavinění jako jedné z nejzákladnějších zásad českého hmotného trestního práva. Autor kritizuje nedávný trend posílení kriminální represe s rozsáhlou interpretací doktríny možného záměru.
Analyzuje její koncepční prvky a jejich vyjádření v příslušné judikatuře a věnuje zvláštní pozornost otázce případného záměru týkajícího se přítomnosti kreditní karty v peněžence nebo peněžence oběti loupeže krádeže, kde byl hlavní záměr pachatele zaměřen na peníze .