Abstrakt
Podle posledního průzkumu Ústavu pro zdravotní gramotnost (2017, dále také Kučera, Pelikán, Šteflová, 2016) má téměř 60 % obyvatel Česka starších 15 let sníženou úroveň zdravotní gramotnosti. Tento problém, který postihuje více než polovinu populace, vede ke zhoršení zdravotního stavu Čechů, snižuje kvalitu jejich života a také zatěžuje rozpočet veřejného zdravotního pojištění a celkově zvyšuje náklady na poskytování zdravotní péče.
Jednu z významných rolí v rozvoji zdravotní gramotnosti a řadu povinností a kompetencí mají orgány ochrany veřejného zdraví - Ministerstvo zdravotnictví nebo krajské hygienické stanice. Ministerstvo zdravotnictví v rámci implementace Zdraví 2020 připravilo akční plán č. 12 zaměřený na rozvoj zdravotní gramotnosti na období 2015 až 2020 (MZ ČR, 2015).
Jednotlivé místně příslušné krajské hygienické stanice se pak v rámci podpory zdraví a zdravotní politiky, kterou realizují na území, které mají ve své kompetenci, zaměřují na preventivní aktivity a výchovu ke zdraví. Jednou z podstatných aktivit, které v této oblasti nabízejí široké veřejnosti, je pak pořádání tzv.
Dnů zdraví. Jejich cílem je zajímavou formou zvyšovat zdravotní gramotnost populace a informovat občany o tom, jak správně pečovat o své zdraví, jak předcházet zdravotním potížím, jaké jsou rizikové faktory životního stylu a které aktivity mohou dlouhodobě přispívat k jejich fyzické i duševní pohodě (více např.
Jarolímek, Lustigová, 2015 nebo Jarolímek, Hamplová, 2016). Cílem předkládaného článku bylo shrnout a analyzovat výsledky tříleté studie zaměřené na zdravotní gramotnost i zdravotní stav účastníků akce Dnů zdraví, kterou realizovala Hygienická stanice hlavního města Prahy se sídlem v Praze spolu s odborným týmem Centra výzkumu zdraví, kvality života a životního stylu v geo-demografických a společensko-ekonomických souvislostech Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (GEOQOL) v rámci akce Týden geografie - geografie pro život.