Abstrakt
Studie se zabývá kontroverzí v životě a díle filmového a televizního režiséra a dramaturga Přemysla Freimana. Odborná literatura jej zmiňuje pouze v souvislosti s jedním z nejobludnějších československých propagandistických snímků o tzv. číhošťském zázraku Běda tomu, skrze něhož přichází pohoršení (1950).
Přesto kromě tohoto filmu odvedl Freiman rozsáhlé dílo v Československé televizi v oblasti hudebního vysílání a strategie a teorie programu, sám se postavil na stranu liberálních tendencí pražského jara a byl za tyto postoje z ČST vypuzen a dožil jako vrátný v Muzeu české hudby, resp. v psychických problémech. Text seznamuje s Freimanovami "oběma tvářemi" a všímá si propagandistických tendencí současných textů Miloše Doležala, týkajících se mučednické smrti páter J.
Toufara a číhošťského zázraku, které nás jejich pojetím trochu vrací do 50. let 20. století.