Charles Explorer logo
🇨🇿

Terasový systém řeky Ohře mezi Smrčinami a západní částí Sokolovské pánve

Publikace na Přírodovědecká fakulta |
2018

Abstrakt

Geomorfologickým výzkumem údolí Ohře mezi Smrčinami a západní částí Sokolovské pánve byl stanoven morfostratigrafický systém pliocenních fluviálních sedimentů (úroveň B) a 7 říčních akumulačních teras kvartérního stáří (obr. 2). Fluviální sedimenty a akumulační terasy Ohře v tomto území byly zařazeny do současného stratigrafického systému kvartéru (tab. 1), a to s ohledem na dosud publikované poznatky o vývoji údolí celého toku Ohře v období mladšího kenozoika.

Byl sestaven podélný profil terasového systému Ohře s těmito stupni (obr. 1): nejstarší úroveň B, I. terasa (chebská), II. terasa (hradišťská), III. terasa (chvoječenská), IV. terasa (jindřichovská), V. terasa (nebanická), VI. terasa (chocovická), VII. terasa (chotíkovská) a N (recentní údolní niva). Zjištění průběhu terasových úrovní v podélném profilu řeky Ohře také umožnilo doložit trendy kvartérních tektonických pohybů ve Smrčinách a zejména v Chlumském prahu a jejich vliv na vývoj údolí Ohře v mezilehlé Chebské pánvi.

Ve Smrčinách lze doložit pleistocenní výzdvih pouze podle polohy reliktů nejstarší I. terasy, a to asi o 10 m při porovnání s jejich úrovní v Chebské pánvi. Na území Chlumského prahu, který jako asymetrická hrásť odděluje Chebskou pánev od Sokolovské pánve, byly obě nejstarší pleistocenní terasy (I. a II.) z období Tiglian tektonicky vyzdviženy vzhledem k Chebské pánvi přibližně o 15 m.

Také III. terasa, jejíž stáří je nižší než 1,78 Ma (tab. 1), je na Chlumském prahu vyzdvižena o 2-4 m.