Pruritus je častý symptom u pacientů s cholestatickými jaterními chorobami. U pacientů s primární biliámí cholangitidou či primární sklerozující cholangitidou se objevuje až v 80 % případů.
Pruritus sám o sobě nemá prognostický význam pro vývoj jaterní choroby, ale může významně snížit kvalitu života postiženého jedince. Za pruritogenní látky byly považovány především žlučové kyseliny a endogenní opioidy, v poslední době se ukazuje, že významnou úlohu při vzniku pruritu hraje především kyselina lysofosfatidylová.
Základním léčebným opatřením je podávání pryskyřice cholestyraminu; léky další řady jsou rifampicin, naltrexon či sertralin. Kyselina ursodeoxycholová je lékem volby při pruritu provázejícím intrahepatální cholestázu těhotných.
Nové léčebné postupy mohou využívat například možnosti ovlivnit ileální transportéry žlučových kyselin či enzym autotaxin, který produkuje kyselinu lysofosfatidylovou.