Abstrakt
Disertační práce se zabývá problematikou rozhodování statutárního orgánu ve vnitřních záležitostech kapitálové společnosti. Druhá kapitola analyzuje dosavadní judikaturu vztahující se k pojmu obchodního vedení a porovnává ji s doktrinálními prameny.
Obchodní vedení je v této souvislosti odlišeno od ostatních kompetencí statutárního orgánu ve vnitřních záležitostech společnosti, přičemž je rovněž posouzeno, do jaké míry je označení obchodního vedení za vnitřní složku působnosti skutečně přiléhavé. Navazující část pojednává o kompetencích valné hromady, které se přímo dotýkají oblasti podnikatelského rozhodování, zejména o změnách společenské smlouvy, schvalování významných dispozic s majetkem společnosti a o oprávnění valné hromady stanovit základní zásady obchodního vedení. Čtvrtá kapitola pak pojednává o hranicích vyplývajících ze samotného pojmu obchodního vedení, když srovnává doktrinální prameny, judikaturu, jakož i doplňuje vlastní argumentační východiska.
V páté části disertační práce je proveden rozbor procesu rozhodování o obchodním vedení se zvláštními pasážemi věnovanými kolektivnímu statutárnímu orgánu, více jednatelům jako individuálním orgánům a také akciové společnosti s monistickým systémem vnitřní struktury. Další kapitola rozebírá případy delegace a delimitace obchodního vedení, které představují nástroje, jakými statutární orgán může snížit množství záležitostí, o nichž rozhoduje ve sboru.
Stranou pozornosti nezůstávají ani dopady delegace a delimitace působnosti na odpovědnost členů statutárního orgánu. Sedmá kapitola pojednává o dvou výjimkách z obecného zákazu udělovat statutárnímu orgánu pokyny týkající se obchodního vedení.
První je tvořena problematikou vyžádaných pokynů, jejichž podstatou je předchozí dobrovolná žádost statutárního orgánu, druhá spočívá v oblasti koncernového práva a způsobech, jakými řídící osoba ovlivňuje obchodní vedení členů podnikatelského seskupení. Konečně cílem osmé kapitoly je rozebrat platnou úpravu podnikatelského rozhodování ve Velké Británii a provést její komparaci s regulací tuzemskou.
Závěrečná devátá kapitola shrnuje poznatky učiněné v částech předcházejících.