Abstrakt
Likvidační povahou pokuty se opakovaně zabýval Ústavní soud. Nejvyšší správní soud na něj navázal usnesením rozšířeného senátu, dle kterého pokud zákon výslovně nepředvídá zohlednění majetkových poměrů pachatele při ukládání trestů, tak je na místě je zkoumat pouze tehdy, pokud by pokuta mohla mít likvidační dopady na pachatele.
V tomto článku rozebírám judikaturu správních soudů od roku 2010 do konce roku 2017 ve vztahu k zjišťování majetkových poměrů vzhledem k možné likvidační povaze pokuty. Definuji, od jaké úrovně může být pokuta vůbec likvidační, jak je třeba zjišťovat majetkové poměry pachatele, kdo má důkazní břemeno při jejich zjišťování a co opodstatňovalo výroky správních soudů, že konkrétní pokuta byla likvidační.