Kniha pojednává o kulturních dějinách násilí v době první světové války a v bezprostředně poválečné době v zázemí českých zemích, Rakouska a jižního Tyrolska. Autoři se věnují otázce, jak válka a poválečná rekonstrukce v rozličných rámcích vítězství a porážky ovlivnily formy násilí i způsoby, jak bylo násilí vnímáno odborníky a širokou veřejností.
Fyzické násilí je pojato jako specifická forma komunikace, v níž byly formulovány základní představy o spravedlivém sociálním řádu i nově definovány a utvářeny vazby ve společnosti.