Abstract
Učivo genetiky a molekulární biologie je dnes běžnou součástí výuky přírodopisu a biologie na ZŠ i SŠ. Přes ověřování znalostí tohoto učiva didaktickými testy není ale jasné, jak hluboké je jejich skutečné pochopení žáky a studenty a skrze jaké postupy zvolené při výuce je možné takového pochopení efektivně dosáhnout.
Tato pilotní studie využila dotazníkového šetření 34 studentů 1. ročníku bakalářského studia PedF UK a 10 žáků 8. třídy ZŠ Lipenec. Dotazník obsahoval polootevřené a uzavřené znalostní otázky týkající se daného učiva a hodnocení podmínek výuky biologie a přírodopisu.
Výsledky ukazují, že právě hlubší pochopení základů učiva genetiky a molekulární biologie činí respondentům problémy a že prvky výuky, které jsou z didaktického hlediska preferované, na to možná nemusí mít výrazný vliv. Mnoho respondentů postrádá schopnost propojit ve výuce získané informace, pamatují si spíš izolované pojmy než vztahy mezi nimi.
Chápou například význam DNA jako návodu na výrobu organismů, většina však není schopná vysvětlit vztah mezi DNA a bílkovinou. Absence hlubšího pochopení vztahů mezi získanými poznatky může přitom vyústit ve velmi vágní představu o významu těchto poznatků v životě.
To negativně ovlivňuje i vztah k povinnému vzdělávání. Tato pilotní studie sloužila jako základ pro doktorský výzkumný projekt.
Jeho cílem je zjistit, jak vznikají chybné představy žáků o molekulární biologii a genetice, které to jsou, jak jim předcházet.