Abstrakt
Monografie se zabývá některými jevy ve sportu dětí a mládeže, které narušují principy fair play tradičně spojované se sportem a které omezují jeho pozitivní výchovné působení. Dají se shrnout pod pojem rizikové chování, kam lze zařadit zejména užívání podpůrných látek sportujícími dětmi a mládeží a projevy agresivity a podvádění.
Pozitivní přínos sportu pro tuto populaci je obecně respektován, nicméně se stále častěji objevují tendence oslabující jeho očekávaný pozitivní dopad do vývoje osobnosti těchto mladých sportujících. Závažnost sportu pro jejich psychosociální vývoj se zvyšuje s narůstajícím společenským významem sportu.
Při rozboru problematiky rizikového chování ve sportu dětí a mládeže vychází předkládaná monografie především z psychosociálních hledisek. Při prezentaci problematiky dopingu ve sportu šlo autorům především o analýzu psychosociálních aspektů této problematiky.
Při koncipování obsahového zaměření projektu se vycházelo z již stávajících poznatků, které dokládají, že zneužívání látek podporujících výkon představuje narůstající problém v soutěžním i rekreačním sportu mládeže. Výzkum byl založen na kombinaci kvantitativních a kvalitativních metod.
Záměrem bylo zjistit, jak je rozšířené užívání dopingu u českých adolescentů a jaké jsou jejich postoje vůči dopingu. Dalším záměrem bylo analyzovat vztahy mezi demografickými faktory a postoji vůči dopingu a najít roli motivace v prevalenci dopingu a potenciální vztahy mezi sebedeterminací a tendencí užívat doping.
Pozornost byla věnována též otázkám podvádění a násilí ve sportu adolescentů.