Abstrakt
Postoj specialistů intenzivní medicíny ke kontrole glykemie u kriticky nemocných prošel za poslední dvě desítky let zásadním vývojem. Jak v literatuře, tak na diskusních panelech během setkání odborníků doma i ve světě bylo a je možné zaznamenat extrémně invazivní přístup se snahou o těsnou kontrolu glykemie v rozmezí 4-6 mmol/l u všech kriticky nemocných, stejně jako naprosto liberální toleranci glykemií nad 12 mmol/l.
Tento článek si klade za cíl objasnit příčiny těchto extrémních postojů analýzou klíčových prací posledních let a najít důvody jejich tolik rozdílných výsledků. I na základě poučení se z chyb a zkušeností plynoucích z provedených randomizovaných prací se v závěru textu pokusíme navrhnout možné další směry monitorace a managementu glykemie i použití nových strategií a léků v kontrole glykemie u kriticky nemocných pacientů.