Abstract
Hypotyreóza je onemocnění hojného výskytu s prevalencí 5-10 %. Podstatou léčby je hormonální substituce.
U více než 95 % hypotyreózních pacientů jde o jednoduchou substituci levotyroxinem v perorálním tabletovém přípravku. Problémy mohou nastat při rozhodování, zda léčit pacienty se subklinickou hypotyreózou nebo v situacích, kdy substituce do určité míry selhává nebo se řídí odlišnými pravidly (např. v graviditě, u pacientů s kardiovaskulárními chorobami, vyššího věku, s poruchou střevní resorpce, s nízkou adherencí k léčbě, nesnášenlivostí, při léčbě myxedémového kómatu a diferencovaného karcinomu štítné žlázy a kombinované léčbě levotyroxinem a trijodtyroninem).