V souvislosti s progresí diabetes mellitus (DM) 2. typu se postupně zhoršuje kontrola glykemie pomocí bazálního inzulinu. Není-li po 3-6 měsících léčby bazálním inzulinem dosaženo cílových hodnot glykovaného hemoglobinu (HbA1c), je dle současných doporučených postupů indikována intenzifikace inzulinového režimu.
U mnoha pacientů však k intenzifikaci nedochází - příčinou bývají nejčastěji obavy ze zvýšeného rizika hypoglykemie, nárůstu hmotnosti či přílišné složitosti léčebného režimu. Agonisté receptoru pro GLP-1 (GLP-1RA) patří mezi inkretinová mimetika, která snižují glykemii nalačno a postprandiálně prostřednictvím stimulace sekrece inzulinu a inhibice sekrece glukagonu, vedle toho vedou též ke snížení tělesné hmotnosti.
Použití kombinace GLP-1RA a bazálního inzulinu je respektovanou možností léčby po selhání bazálního inzulinu: v porovnání s bazálním inzulinem je použití této kombinace spojeno s výraznějším poklesem hodnot HbA1c a snížením tělesné hmotnosti za cenu vyšší frekvence hypoglykemií. V porovnání s intenzifikovaným inzulinovým režimem (IIT) je pak při použití kombinace GLP-1RA a bazálního inzulinu dosahováno podobných hodnot HbA1c, kombinace má však příznivější vliv na výskyt hypoglykemií a tělesnou hmotnost.
Tyto důkazy podporují využití fixních kombinací GLP-1RA a bazálního inzulinu, z nichž jednou je také kombinace inzulinu degludek a liraglutidu (IDegLira).