Abstrakt
S nárůstem poznatků o chronické obstrukční plicní nemoci se mění i doporučení a názory na její terapii. Inhalační kortikosteroidy již nemají paušální místo v léčbě, ale jsou velmi vhodné u pacientů s překryvem astmatu a CHOPN a u pacientů s exacerbacemi bez dostatečného efektu kombinace LAMA/LABA buď v rámci triple terapie, nebo jako jejich náhrada.
U těchto pacientů pak může o vhodné terapii rozhodnout např. kardiovaskulární riziko. Hledají se i nové biomarkery efektu IKS, jako např. eozinofilie v periferní krvi.
Nežádoucí účinky IKS nejsou konzistentní napříč celou skupinou, ale liší se v závislosti na použité molekule.