Cílem šesté kapitoly nazvané "Podnikatelské uvážení a odpovědnost členů statutárních orgánů právnických osob" je odpovědět na otázku, jaké požadavky lze klást na fyzické osoby, které vystupují jako zástupci právnických osob a nahrazují tak jejich vůli. Dodržení zákonné péče řádného hospodáře podle § 159 odst. 1 obč. zák. - v okamžiku, kdy členové statuárního orgánu právnické osoby nejednají za sebe, nýbrž za právnickou osobu - je rozhodujícím kritériem pro posouzení, zda budou či nebudou právnické osobě odpovídat škodu způsobenou při v ýkonu funkce.
Je však otázkou, zda-li se jedná o subjektivní odpovědnost za porušení zákonné povinnosti či objektivní odpovědnost za porušení smluvní povinnosti. Pro posouzení odpovědnosti za porušení péče řádného hospodáře podle § 2910 obč. zák. jako odpovědnosti subjektivní za porušení zákonné povinnosti hovoří statusový a kogentní charakter povinnosti péče řádného hospodáře, postavení člena statutárního orgánu jako zákonného zástupce právnické osoby a komparace s odpovídající německou právní úpravou.
Do takto vymezeného odpovědnostního konceptu vstupuje pravidlo podnikatelského úsudku dle § 51 z .o. k. Je tak třeba vysvětlit, co je jeho obsahem, k čemu se vztahuje a jaká je jeho osobní působnost.