Abstrakt
Pojmovým znakem a podstatnou náležitostí darování je nepochybně bezúplatný charakter darovací smlouvy. Bezplatností obecně rozumíme absenci jakéhokoli protiplnění, jež by mělo majetkový reflex.
Určení, zda při dvoustranné právní transakci existuje nějaká majetková protihodnota, a následné posouzení, zda jde o smlouvu úplatnou či bezúplatnou, nicméně závisí především na projevu vůle smluvníků. Rozhodujícím pro kvalifikaci bezplatnosti by měl být okamžik uzavření smlouvy.
Byla-li uzavřena smlouva úplatná (kupní, směnná či inominátní) s dohodnutou úplatou (cenou), jejíž zaplacení (splnění) by později prodávající prominul, nešlo by bez dalšího ex tunc o darovací smlouvu (strany by však jistě mohly přistoupit k obsahové modifikaci závazku - srov. § 1901 a násl.). Samo prominutí zaplacení kupní ceny dohodou stran za darování ale již považovat lze.