Pitva je nezastupitelným úkonem sloužícím ke zjišťování příčiny smrti a jedním ze základních důkazních prostředků při objasňování okolností nejasných a podezřelých úmrtí a násilné trestné činnosti ke smrti vedoucí. Předpokladem správného porozumění pitevnímu nálezu a jeho odborné interpretaci ve prospěch úspěšného vyšetřování je bezprostřední komunikace mezi soudními lékaři, kteří pitvu provádějí, a orgány činnými v trestním řízení, které se okolnostmi úmrtí dotyčné osoby zabývají.
Sdílení informací, poznatků a myšlenek, kterými obě strany disponují, a možnost položit otázku a získat na ni odpověď již v průběhu pitvy, je velmi cennou přidanou hodnotou, která umožní všem zúčastněným postřehnout možné skryté souvislosti a posunout se v úvahách správným směrem. Skutečnost, že tohoto potenciálu pitvy není z různých příčin orgány činnými v trestním řízení v mnoha případech podezřelých či násilných úmrtí využíváno, je promarněnou příležitostí.
Telefonické informace a písemné nebo obrazové výstupy totiž touto možností disponují již pouze velmi omezeně.