Abstrakt
Cíl: Záměrem práce bylo vytvořit soubor jednoslovně a jednoznačně česky pojmenovatelných obrázků a rozdělit je na snadné a obtížné podle náročnosti pojmenování pro pacienty s kognitivní poruchou. Soubor a metodika: Nejprve byl vytvořen seznam slov a ke každému slovu byla přiřazena černobílá perokresba.
Tyto obrázky namalované různými způsoby byly opakovaně předkládány starším osobám a pacientům s kognitivní poruchou v pěti kolech předběžného výzkumu. Výsledek byl vyjadřován procentem shody pojmenování daného obrázku s jeho očekáváným názvem.
Ze 173 obrázků jsme vyřazovali obrázky, které nesplňovaly určitá kritéria. Poslední sadu 70 obrázků písemně pojmenovalo 305 starších osob dvojím způsobem, a to písemnou formou (n = 135) a vyplněním elektronického formuláře (n = 170).
K porovnání stejnou sadu písemně pojmenovalo 70 pacientů s různými kognitivními poruchami, především Alzheimerovou nemocí, kteří byli vyšetřeni testem Mini-Mental State Examination (MMSE) (21 +- 5 bodů) nebo Montrealským kognitivním testem (MoCA) (20 +- 4 bodů). Výsledky: Hlavní hledanou skupinou bylo 14 obrázků, které byly obtížně pojmenovatelné pro pacienty s kognitivními poruchami a zároveň snadno pojmenovatelné staršími osobami bez kognitivního deficitu - Eskymák, jeřáb, teploměr, totem, zrcadlo, dort, známka, lupa, semafor, robot, vodopád, vzducholoď, ponorka a šachovnice.
Na základě správného pojmenování u více než 90 % osob v každé z obou skupin jsme identifikovali obrázky snadné na pojmenování - sud, tužka, měsíc, brýle, hřeben, klíč, kočárek, stůl, váleček, židle a dalších 27 obrázků. Závěr: Obrázky obtížně pojmenovatelné budou důležitým zdrojem pro tvorbu nových skríningových testů a pomůcek k diagnostickému odlišení kognitivně intaktních starších osob od pacientů s kognitivní poruchou.
Naopak snadno pojmenovatelné obrázky budou vhodné k vyšetřování vizuální paměti, aby fázi učení neovlivňovaly chyby v pojmenování.