Pozitivní opatření (afirmativní akce, specifická opatření, "pozitivní diskriminace") patří v kontextu redukce nevyrovnaného zastoupení a negativního postavení žen (a v některých situacích i mužů) v zaměstnání a na trhu práce v ČR nadále k velmi kontroverzím tématům. Cílem příspěvku je proto zaměřit se na hlavní oblasti této skupiny prakticky orientovaných opatření a zhodnotit je prizmatem aplikované etiky, s teoretickým zakotvením zejména v situační a hermeneutické etice.
Jinými slovy je příspěvek snahou o přispění k odpovědi na otázku: Jsou pozitivní opatření skutečně takovým "zlem", jak jsou mnohdy prezentována a nahlížena, anebo se jedná o legitimní nástroj(e) odstraňování genderových disproporcí, zejména v kontextu trhu práce v ČR?