Abstrakt
Diabetes mellitus 2. typu (dále jen DM) je metabolické onemocnění s vysokým výskytem v populaci. Pravidelná pohybová aktivita (PPA) je zde nejen prostředkem ke zlepšení kvality života obecně, ale též důležitou součástí vlastní léčby onemocnění.
Je nezbytné podporovat jedince s DM v PPA ovšem při znalosti specifik onemocnění. Pohybovou aktivitu je nezbytné vhodně aplikovat vzhledem k fázi onemocnění a přítomnosti přidružených komplikací.
Cíl: Předložit moderní pohled na preskripci pohybových aktivit u jedinců s onemocněním diabetes mellitus pro potřeby teorie i praxe v oblasti APA. Metody: Rešeršní studie V ýsledky: V různých fázích progrese onemocnění má DM různý vliv na provozování PA.
V první fázi (záchyt onemocnění, nastavení léčby) je nezbytná edukace změny životosprávy a zařazení PPA do týdenního režimu. V druhé fázi roste riziko komplikací (změny v kardiovaskulárním a metabolickém systému).
Při léčbě inzulínem si musíme být vědomi stavů, ke kterým může v důsledku terapie docházet (hypoglykémie, hyperglykémie) a znát zásady první pomoci. Ve třetí fázi - diabetik s pozdními komplikacemi - se setkáváme s jedincem se závažným zdravotním postižením.
Může docházet ke ztrátě zraku, amputaci končetin, poškození ledvin aj. Kombinace postižení různých orgánů a funkcí zvyšuje limitace v pohybové aktivitě, nicméně nezbytnost pohybové aktivity přetrvává.
Závěr: Onemocnění DM má svoji dynamiku a doporučení pohybové aktivity se liší v různých fázích onemocnění. Pro pracovníky v oblasti pohybových aktivit (trenéry, lektory, fyzioterapeuty) je nezbytné tyto zásady respektovat.