Abstrakt
Příspěvek podá přehled základních způsobů, jimiž se v sociologicky orientovaných textech dosahovalo a dosahuje jejich "aktuálnosti". Jaké textové a diskurzivní prostředky sociologové jako autoři využívají, aby dali najevo, že jejich text se váže k něčemu "aktuálnímu"? Co činí sociologický text "aktuálním" nebo "neaktuálním"? Docházelo v tomto ohledu během století československé a české sociologie k proměnám způsobů diskurzivní konstituce aktuálnosti? Ve snaze zodpovědět tyto otázky předložím výsledky rozboru vzorku českých sociologických textů z let 1918-2018.
Ukáži, že k aktuálnosti textů se přistupuje jako ke specifickému kritériu jejich hodnocení a vlastního opodstatnění. Na jedné straně lze hodnotit a proklamovat aktuálnost _vědeckou_, která souvisí s vnitřní dynamikou sociologie jako vědy a jež pro svou konstituci v podstatě nevyžaduje konkrétní společenskou realitu coby předmět zkoumání.
Zakládá se na výpovědi o "aktuálních problémech sociologie", ať už jde o problémy teoretického či metodologického rázu. Určité teoretické, konceptuální či metodologické přístupy tak mohou být hodnoceny jako "již neaktuální", "znovu aktuální" atd., s ohledem na vnitřní vývoj sociologie.
Na druhé straně lze identifikovat aktuálnost _společenskou_, která je založena na promlouvání sociologie o "aktuálních problémech společnosti". V tomto ohledu při hodnocení aktuálnosti určitých témat postupně narůstá význam "společenské diskuse", tj. do jaké míry je dané téma reflektováno v médiích.
Sociologie v tomto případě usiluje o to, aby specifická témata současnosti včas zachytila a prozkoumala. Obě základní formy podrobněji popíši z historizující perspektivy a podrobím přitom diskusi i jejich vzájemnou provázanost.
