Ateroskleróza je hlavní příčinou morbidity a mortality v rozvinutých zemích. Je to však nemoc zrádná, která dlouho nebolí, má dlouhé bezpříznakové období a akutní ischemické příhody jsou často první a často ihned invalidizujíc í či smrtelnou manifestací choroby.
V Evropě každý šestý muž a každá sedmá žena zemřou na akutní infarkt myokardu. Na druhou stranu velkou výhodou aterosklerózy je její dlouhá doba rozvoje, známé rizikové faktory, poskytující možnosti prevence tomu, kdo o to stojí.
V posledních letech je pozorován pokles mortality na kardiovaskulární příhody, který je dán jen z 5 % revaskularizačními výkony chronické ischemické choroby srdeční, z 10 % akutní terapií a z plných 44 % ovlivněním rizikových faktorů na populační úrovni a ze 47 % účinnou farmakoterapií rizikových faktorů (léčba dyslipidémie, arteriální hypertenze, diabetu). Pozornost se začíná více zaměřovat i na méně časté rizikové faktory (syndrom spánkové apnoe, psychosociální problematika) a na dříve opomíjené subpopulace pacientů (revmatologičtí pacienti, pacienti s endokrinopatiemi).
Preventivní kardiologie je týmová záležitost. Na péči se kromě kardiologů podílí i další specialisté jako diabetologové, tělovýchovní lékaři.
Velkou část této problematiky zastanou i specialisté často označování jako nelékařští zdravotničtí odborníci (např. nutriční specialisté resp. terapeuti, psychologové, fyzioterapeuti, instruktoři pohybu). Zásadní roli bude v budoucnu hrát i telemedicína, která by měla umožnit zasáhnout širší okruh pacientů, ačkoliv je zřejmé, že lidský kontakt nikdy zcela nenahradí.