Abstract
V životě Jana Evangelisty Purkyně zaujímala pohybová aktivita významné místo, přestože sport v 19. století zdaleka nebyl takovým společenským a kulturním fenoménem jako o století později. Jako fyziolog sám na sobě zkoumal a popsal některé účinky pohybové aktivity.
Velmi správně rozpoznal negativní dopad nedostatečné pohybové aktivity na zdravotní stav. Své poznatky ochotně předával průkopníkům organizované tělesné výchovy v našich zemích v sokolském hnutí.
Problém nedostatečné pohybové aktivity v životním stylu současné populace vedl Světovou zdravotnickou organizaci k formulaci řady doporučení, která by měla být rámcovým návodem, jak využít pohybovou aktivitu ke zlepšení zdravotního stavu. Dosáhnout optimálního účinku pohybové aktivity však bude vždy vyžadovat vstřícný přístup každého jedince, a to jak z pohledu celkového objemu tak také intenzity a forem.