Abstrakt
Připomínka výročí 200 let od narození Karla Marxe budiž záminkou pro myšlenkový experiment pokusit se konkrétně najít jeho místo v Heideggerových "dějinách bytí", a tím konkrétně demonstrovat aplikaci této myšlenky a následně zvážit její přínos pro porozumění danému autorovi a jeho myšlení. Marx je v Heideggerově díle přítomen již od začátku 30. let 20. století v podobě letmých zmínek během přednášek a seminářů.
Poprvé veřejně se Marx objeví v Heideggerově poválečném Dopise o "humanismu" (1946), a to pod vlivem diskuse Sartrovy přednášky "Je existencionalismus humanismus?", ve které Sartre vede polemiku též s marxismem. Čím později, tím častěji se pak Marx objevuje při různých příležitostech Heideggerových přednášek a seminářů až do roku 1973, tedy téměř až do konce jeho tvůrčího života. Každopádně Heideggerův Marx má však po celou dobu stále tu samou podobu a význam, a to "toho největšího z hegeliánů", což je pocta, kterou Marx podle Heideggera "proti svojí vůli" sdílí spolu s Kierkegaardem.
Tímto "proti vlastní vůli největším z hegeliánů" je Marx podle Heideggera však takovým způsobem, že Hegela a jeho metafysiku, na které Marx údajně "závisí" a bez které by vůbec nebyl Marxem, "převrací", ba dokonce ji převrací "destruktivně".