Kapitola v monografii vydané u příležitosti 100. výročí narození významného brazilského literárního kritika a historika Antonia Candida vede dialog s jeho esejí "O Diereito a Literatura", v níž Candido hájí názor, že literaturu patří mezi lidská práva, protože díky ní dochází k prohloubení našeho lidství. Z historické perspektivy Střední Evropy zpochybňuje názor, že velkorysá sociální politika automaticky vede k růstu čtenářských návyků.
S oporou v Listech o estetické výchově Friedricha Schillera, který ukazuje krásu jako cestu k svobodě, naopak nalézá živý odkaz Antonia Candida v jeho důrazu na zakotvení psaní, čtení i vykládání literatury v lidské zkušenosti. Patří-li takto chápaná literatura k lidským právům, je rovněž základem skutečně lidské etiky.