Abstrakt
Úvod: Pedální bypass je jednou z léčebných možností záchrany končetiny u kritické končetinové ischemie. Metoda: Retrospektivní analýza dat 20 pacientů, u kterých byl proveden pedální bypass na II. chirurgické klinice VFN a 1.
LF UK buď jako jednoduchý (14 pacientů), nebo větvený konduit (6 pacientů) a kteří měli alespoň jedno sledování po dimisi. U větveného bypassu bylo hlavní raménko napojeno na pedální tepnu lepší kvality a odbočka na tepnu na opačné straně nohy.
Ve skupině s větveným bypassem bylo hlavní tělo zhotoveno jako reverzní bypass z v. saphena magna u všech pacientů. U jednoduchého bypassu bylo 9 pacientů s reverzním bypassem z v. saphena magna, 3 pacienti s allograftem a po 1 pacientovi s PTFE graftem a in situ bypassem z v. saphena magna.
Výsledky: Rozdíl v délce trvání operace nebyl významný. V pooperačním období bylo nutno reoperovat jednoho pacienta s jednoduchým bypassem pro krvácení z rány a perioperační mortalita byla zaznamenána u jednoho pacienta z téže skupiny.
Ve sledovaném období jsme neprokázali významný rozdíl v primární nebo sekundární průchodnosti, v počtu amputací či celkovém přežití. Závěr: Na našem souboru pacientů jsme neprokázali významný rozdíl ani v průchodnosti, ani v zachování končetiny či peroperačních komplikacích.
Domníváme se proto, že zvýšení rizika selhání rekonstrukce vytvořením další anastomózy není dostatečně vyváženo předpokládaným zlepšením hemodynamiky přidáním odbočky na druhou pedální tepnu. Rozšíření použití větveného bypassu tak bude zřejmě muset předcházet zlepšení techniky - zejména použití primárně větveného žilního štěpu.