Příspěvek je pokusem o aktualizaci ontologické analýzy italského filosofa Gianniho Vattima tematizující proměnu bytí a umění ve "věku obrazu světa" (Heidegger), v němž dochází ke kolapsu metafyzikami podložených koncepcí reality a kdy "zbyly jen nesčetné příběhy". Studie se zabývá rovněž problémem narativní argumentace, konceptem plurality jako dominantní báze pro politickou diskusi, uvažuje o možnostech nesubversivní interakce různých politických postojů a potřebě zodpovědné práce s narativy.
Některé alternativy nacházíme v jemnějším vhledu politické filosofie Jana Patočky využívající rovněž fenomenologické a ontologické senzorium.