Autor se zabývá vězeňským kaplanstvím jako službou církve veřejnosti a poskytuje teoretický úvod do této problematiky. Obecně vymezuje pojem konfesního práva a ukazuje, že téma náboženství a vězeňství je pevnou součástí komplexních konfesněprávních pojednání jak v České republice, tak v cizině.
Vymezuje pojmem kategoriální pastorace, i její součást, jíž je pomoc náboženských společenství osobám ve vězeních a podobných zařízeních, které o tuto pomoc požádají, a to bez ohledu na své vyznání. Nakonec popisuje některé zvláštnosti kategoriální pastorace ve vězeních a podobných zařízeních v České republice.