Abstrakt
S nástupem každé nové skupiny léčiv zákonitě po velkém očekávání přichází období kritického hodnocení. Z pohledu gastroenterologa je určitým rozčarováním při užití ně-kte-rých nových perorálních antikoagulancií vyšší výskyt krvácení do trávicího traktu v porovnáním s warfarinem.
Zvýšení incidence gastrointestinálních hemoragických příhod pozorujeme jak u přímého inhibitoru trombinu - dabigatranu, tak i ně-kte-rých přímých inhibitorů faktoru Xa - xabanů, konkrétně rivaroxabanu a edoxabanu. Ve studiích 3. fáze klinického hodnocení, v metaanalýzách i v analýzách registrů je pozorován relativní nárůst všech krvácení i velkých krvácení do traktu asi o čtvrtinu až polovinu, v absolutních hodnotách však je zvýšení incidence v průměru malé, jen 0,3 %.
Nicméně u jednotlivých léčiv může být absolutní nárůst větší, v případě rivaroxabanu např. 1 %. Vzhledem k tomu, že mezi jednotlivými představiteli jsou významné rozdíly - rivaroxaban a dabigatran (v dávce 2 x 150 mg), mají riziko vyšší a léčba apixabanem není spojena s vyšší incidencí gastrointestinálního krvácení, je vhodné u osob s vysokým rizikem gastrointestinálního krvácení volit k antikoagulační léčbě optimálně apixaban.
Výskyt krvácení do traktu narůstá za řady okolností zvyšujících expozici jednotlivými léčivy. K těmto faktorům patří zejména lékové a potravinové interakce, pokles renálních funkcí, nižší hmotnost či ně-kte-ré farmakogenetické vlivy.
Nezávisle na hladině antikoagulancia zvyšuje riziko gastrointestinálního krvácení také užívání nesteroidních (i steroidních) antiflogistik, infekce Helicobacter pylori či např. divertikulóza.