Abstrakt
V průběhu 19. století vzrostla poptávka po technicky vzdělaných odbornících. Spolu s tím rostla prestiž oborů, ve kterých byli vzděláváni studenti technických vysokých škol. "Inženýři" sice stále zaostávali v uznání společností za univerzitními "doktory", vytrvale a úspěšně však pronikali do řady oblastí veřejného života.
Na technikách se studovaly i ekonomické obory, které byly požadovány pro vedoucí pozice. Absolventi techniky, např. architekti, se výrazně prosadili i při proměně tváře města - novými účelovými stavbami, mosty apod.
S vypuknutím války byla řada studentů i vyučujících české i německé techniky povolána na frontu. Hned na začátku války, v srpnu 1914, padl profesor matematiky František Velísek (1877 - 1914), což výrazně ovlivnilo atmosféru na škole a iniciovalo úsilí za vyreklamování dalších pedagogů z fronty.
Příspěvek nastoluje otázku, zda válečné události změnily ambice technik usilovat o vliv na politické, kulturní a ekonomické dění ve městě a jakým způsobem se tyto ambice odrazily v připravované reformě studia, která nastala po roce 1918.