Abstrakt
V případě predikátu, který tvoří sponové sloveso být a jméno v nominativu, dochází k situacím, kdy je v komunikaci možná dvojí shoda predikátového slovesa v minulém čase, a to buď se jménem v roli subjektu, nebo se jménem, které tvoří verbonominální predikát. Z důvodu snadnějšího odlišení gramatické role obou jmen se zejména v odborném textu a v publicistice ponechá jméno v subjektu v nominativu a "přísudkové jméno" figuruje v instrumentálu.