Úvod: Plicní embolie je život ohrožující onemocnění, při kterém dochází k ucpání plicního řečiště embolem, pocházejícím nejčastěji ze žilního systému dolních končetin nebo pánve. Podle rozsahu postižení může dojít k akutnímu selhání pravostranných srdečních oddílů s následnou smrtí.
Paradoxní embolie je stav, při kterém dochází k embolizaci žilního trombu do tepen systémového oběhu cestou pravo-levého srdečního zkratu. Tento zkrat bývá nejčastěji přítomen v oblasti mezisíňového septa.
Léčba embolie spočívá v odstranění obstrukce plicního řečiště. Podle rozsahu embolie a hemodynamického stavu lze volit mezi trombolytickou a chirurgickou léčbou.
Trombolytická léčba se stala základem léčby pro všechny typy akutní plicní embolie. V současné době je otevřená operace indikována u hemodynamicky nestabilních nemocných s masivní plicní embolií a stále častěji i u submasivní embolie, kde trombolytická léčba není účinná nebo je kontraindikována.
Kazuistika: V kazuistice popisujeme méně častý stav, kdy došlo k plicní a zároveň systémové embolizaci do truncus brachiocephalicus a subclaviální tepny. Trombolytická léčba byla v tomto případě kontraindikována vzhledem k vysokému riziku sekundární embolie do CNS.
Byla provedena chirurgická embolektomie z plicního řečiště a zároveň přímá embolektomie ze subklaviální tepny a brachiocefalického trunku. Závěr: Operační řešení akutní plicní embolie je vhodná metoda léčby jak u masivní plicní embolie, kdy je výkon prováděn z vitální indikace, tak u submasivní embolie, kdy nelze pacienta efektivně léčit méně invazivním způsobem.
Přímá embolektomie z brachiocefalického trunku a a. subclavia je výkon přinášející minimální riziko iatrogenní embolie do tepen zásobujících mozek.