V předložkových spojeních s významem účelu (ADV Fin) se užívá celá řada primárních i sekundárních prepozic. Mezi nejčastěji užívané patří pro+Ak, na+Ak a k+D.
Předložka pro+Ak se mimo jiné uplatňuje při adresném určení, na+Ak se užívá s deverbativy i s řadou jmen obecně, k+D se pojí se jmény vyjadřujícími duševní aktivitu. Řada případů je uzuálních a pro cizince obtížně osvojitelných.