Abstrakt
Cílem našeho výzkumu bylo porovnat účinky tréninku ve dvou intervenčních skupinách romských dětí - ve skupině pracující metodou Feuersteinova instrumentálního obohacování (FIE) a ve skupině pracující novou metodou Krížom Krážom (KK). Byli jsme si však vědomi toho, že na celkové výkony dětí má vliv mnoho dalších faktorů.
Proto se naše práce zabývala rovněž rodičovskými postoji ke vzdělání, učitelskou a lektorskou perspektivou a charakteristikami lokalit, ze kterých děti pocházejí. Naše studie měla smíšený design.
Kvantitativní část byla tvořena třemi fázemi: pretestem, intervenční fází během které probíhal trénink a retestem. V rámci pretestu jsme sledovali zejména řečovou a kognitivní úroveň.
Shodné oblasti jsme testovali rovněž v rámci retestu na konci školního roku, abychom mohli posoudit zlepšení jednotlivých žáků. Kvalitativní výzkum spočíval v polo-strukturovaných rozhovorech s učiteli, lektory a rodiči a zahrnoval také pozorování výuky.
Statisticky významné zlepšení bylo sledováno u celé skupiny dětí dětí téměř ve všech sledovaných oblastech. Rozdíly ve zlepšení mezi FIE a KK skupinami nicméně nalezeny nebyly.
Naopak jsme zjistili významné rozdíly mezi žáky pocházejícími z různých lokalit; příslušnost k lokalitě se tedy ukázala jako hlavní prediktor zlepšení. Snažili jsme se proto tento efekt lokality vysvětlit v rámci kvalitní částí našeho výzkumu.
Zdá se, že jedním z možných vysvětlujících faktorů by mohly být rozdíly mezi učiteli a lektory. Jednalo se zejména o rozdíly v míře direktivity a rozdíly ve schopnosti nastavovat transparentní pravidla a následně je dodržovat.
Vyšší úroveň zlepšení jsme zjistili u skupin dětí s více strukturovanými a důslednými učitelkami a lektorkami.