Abstrakt
Neurovědní výzkum vědomí se dosud zabýval zejména procesy souvisejícími s uvědomováním - tj. s vědomou reprezentací externích stimulů. Tato studie se zaměřila na méně prozkoumané téma - neuronální koreláty vstupu vnitřně generovaného mentálního obsahu do proudu vědomí (tj. okamžiku uvědomění) a jeho kompetice s jinými probíhajícími kognitivními procesy.
Participanti (n=11,4 muži, průměrný věk 28,4 let) byli měřeni ve funkční magnetické rezonanci (fMRI) v úloze, v níž měli za úkol představit si šest různých scénářů sociálních situací s dodatečným zadáním nemyslet na bílého medvěda, přičemž každý výskyt této nežádoucí spontánní myšlenky měl být reportován stiskem tlačítka. Takovýmto konfliktním zadáním jsme vytvořili kompetici mezi myšlenkami cílenými (tj. scénáře sociálních situací) a spontánně generovanými (tj. myšlenky na bílého medvěda).
Cílové události, tj. reportování spontánních myšlenek, byly využity pro analýzu fMRI dat. Na úrovni jednotlivých subjektů byly vytvořeny statistické parametrické mapy kontrastů fMRI signálu vyjadřující relativní změnu signálu v okamžicích reportování uvědomění spontánní myšlenky oproti zbývajícím úsekům.
Na skupinové úrovni byla jednovýběrovým t-testem testována hypotéza o nulové střední hodnotě kontrastů zmíněných podmínek. V časech vstupu spontánní myšlenky do vědomí oproti zaměřené kognici jsme pozorovali nejvyšší aktivaci v levém dolním parietálním laloku, oblastech levé salientní a pravé fronto-parietální sítě.
Přechozí studie nalezly tytéž oblasti při detekci externích stimulů či při vědomém zpracování vizuálních stimulů. Výsledky naší studie tudíž ukazují, že salientní síť může být aktivní také v případech uvědomění si vnitřně generovaných mentálních obsahů, a ne pouze v případech vnější stimulace, ke které se zpravidla uchylují téměř veškeré výzkumy vědomí.
Paradigma užité v naší studii může být díky podobnosti výsledků se studiemi využívajícími externích stimulů použito jako kompetentní nástroj k výzkumu značně opomíjené domény vědomé zkušenosti, kterou vedle stimulů vnějšího prostředí představují spontánně generované mentální obsahy známé pod termínem "mind-wandering".