Studie rozebírá některé aspekty dynamického vývoje sklonku první světové války, který vedl k vyhlášení samostatného Československa. Zejména se soustřeďuje na posazení republikánského charakteru tohoto státu jako nesamozřejmé, jen postupně přijímané součásti politického záměru a programu zahraničního odboje na čele s pozdějším prezidentem T.
G. Masarykem.
V souvislosti s polemikou nad charakterem budoucího státu za světové války se text zamýšlí rovněž nad staršími úvahami českého politického myšlení 19. století k tématu republiky a republikánské formy vlády.