Souhrn Cíl studie: Zavedení laboratorního vyšetření volného hemoglobinu v plazmě do rutinního provozu laboratoře pomocí výpočtové metody založené na hodnotě hemolytického indexu (HI), které může být k dispozici klinickým oddělením po 24 hodin denně. Zajištění řízení kvality této metody.
Materiál a metody: Kalibrace metody pomocí in-house kalibračních standardů, porovnání pacientských vzorků Passing-Bablokovou regresí mezi spektrofotometrickou metodou dle Fairbankse [1] a metodou založenou na hemolytických indexech (HI) měřených na automatickém analyzátoru Cobas 6000 (Roche). Kromě pacientských vzorků byly stejným způsobem proměřeny vzorky externího hodnocení kvality (INSTAND e.V.) a in-house vzorky interní kontroly kvality (IKK), které byly zhotovené stejným způsobem jako kalibrační standardy.
Pro oba typy vzorků byla spočítána výtěžnost vzhledem k cílovým (popř. teoretickým) koncentracím hemoglobinu v plazmě. Výsledky: Kalibrací byla získána rovnice lineární regrese pro výpočet volného hemoglobinu v plazmě [volný Hb (mg/l) = 11,41*HI+21,1].
Tento výpočtový vztah byl použit pro porovnání pacientských vzorků s postupem dle Fairbankse [1] pomocí Passing-Bablokovy regrese (intercept 45,9 mg/l; slope 1,28). Recovery metody dle Fairbankse [1] vztažená k cílovým hodnotám externího hodnocení kvality byla 100,8 %; metoda dle hemolytických indexů vykazovala recovery pouze 71,1 %.
S teoretickou koncentrací hemoglobinu korelovala metoda založená na výpočtu z HI, spektrofotometrická metoda dle Fairbankse [1] nikoliv. Závěr: Výpočet ke stanovení volného hemoglobinu využívající hodnoty hemolytického indexu je snadno proveditelná, levná a rychlá metoda, jejíž výsledky postačují k včasnému záchytu intravaskulární hemolýzy a díky své rychlosti a jednoduchosti může být dostupná klinickým oddělením nepřetržitě.
Metoda vykazuje na porovnaných pacientských vzorcích plazmy vychýlení vůči metodě dle Fairbankse [1], které nepovažujeme za signifikantní při měření volného hemoglobinu v plazmě jako důsledku mechanického poškození erytrocytů (rozhodovací limit pro orgánové poškození od 400 mg/l). Pro tuto metodu (HI) ovšem nelze použít vzorky externího hodnocení kvality (EHK), které korelují pouze s metodou dle Fairbankse [1], kvůli jiným vlastnostem matrice těchto vzorků.
Zajištění návaznosti mezi spektrofotometricky proměřenými vzorky externího hodnocení kvality a metodou založenou na měření HI pomocí pacientských vzorků je tedy prozatím jedinou možností, jak ověřit pravdivost zavedené metody.