Abstrakt
Primární hyperaldosteronizmus (PA) patří mezi nejčastější příčiny sekundární hypertenze a mezi léčitelnými (buď ve formě adrenalektomie u unilaterální formy nebo ve formě konzervativní u bilaterální formy) je zdaleka nejčastější. Je definován jako autonomní produkce aldosteronu (s obrazem suprimovaných hodnot plazmatického reninu) vedoucí velmi často (ne vždy!) k hypokalemii a většinou k rezistentní arteriální hypertenzi.
Právě obtížně kompenzovatelná arteriální hypertenze (1) a samotné působení aldosteronu je spojeno s vyšším výskytem kardiovaskulárních komplikací (KV) u těchto pacientů jak před stanovením diagnózy PA (2, 3), tak i již léčených (4). Tato skutečnost pak podtrhuje důležitost časné diagnostiky PA, kdy by bylo ideálním stavem, aby pozornosti neunikl žádný pacient s hypokalemií (5).
Dlouho je diskutována otázka, zda jsme schopní získat vědecký důkaz pro předpokládanou výhodnost adrenalektomie ve srovnání s konzervativní terapií u pacientů s PA.