Abstrakt
Porodní paréza brachiálního plexu se vyskytuje u 1-2 na 1000 živě narozených dětí. Hybnost horní končetiny se u většiny dětí spontánně upraví, ale u 20-30 % dětí zůstává těžký reziduální motorický deficit.
V letech 2000 až 2017 bylo na naší klinice vyšetřeno celkem 185 pacientů s porodní parézou a z této skupiny podstoupilo rekonstrukční operaci 47 dětí. Cílem této studie je zhodnocení výsledků operační strategie používající jak možnosti rekonstrukce na úrovni míšních kořenů využívající proximální pahýl kořene k neurotizaci části, popřípadě celého plexu, tak neurotizační techniky na úrovni koncových nervů.
V otázce indikačních kritérií a na časování operace nepanuje mezi neurochirurgy jednotný názor a jsou předmětem mnoha diskusí. Domníváme se, že v případě kompletní parézy plexu s postiženou hybností ruky je vhodná chirurgická revize do 3 měsíců věku.
U horního typu poranění je operace indikována ve 4 měsících věku při chybějící flexi v lokti a v případě částečné léze nebo při nejasné spontánní reinervaci pak do 6 měsíců. Celková úspěšnost u horního typu poranění byla 80 % pro abdukci ramene, 50 % pro zevní rotaci a 81 % pro flexi v lokti.
Cílem operace u kompletního poranění plexu bylo obnovení funkce ruky a zajištění schopnosti používat postiženou ruku v bimanuálních činnostech. Celková úspěšnost obnovení flexe ruky a prstů je 87 %. Úspěšnost obnovy dalších pohybů dosáhla pro abdukci ramene 87 %, zevní rotaci 25 %, flexe v lokti 75 %.
Závěr: Časnou neurochirurgickou rekonstrukcí lze dosáhnout významného zlepšení hybnosti u dětí s porodní parézou brachiálního plexu.