Tématem tohoto příspěvku je zkoumání teličnosti ve verbonominálních predikátech s kategoriálním slovesem (VNP) typu faire une photocopie či faire l'abattage des lapins, které spadají pod vzorec vzniku/zániku. Teoretickým východiskem je lexikálně-aspektová klasifikace jmen Pauline Haasové a Richarda Huygha (2010).
Jejich klasifikace posuzuje převážně izolovaná jména a plně se nevyrovnává s lexikálně-aspektovým podhodnocením jmen ani s rolí kontextu. Potřebný syntaktický přesah má práce Raye Jackendoffa (1996).
Autor odhaluje čtyři sémantické okruhy, v nichž dochází k pravidelné (a)telicizaci slovesa jeho komplementem (princip sekundární telicizace). Jeho poznatky dosud nebyly aplikované na verbonominální predikát.
V tomto příspěvku se věnuji Jackendoffovu prvnímu vzorci (vznik/zánik) a prověřuji platnost principu sekundární telicizace ve VNP. Zkoumání rysu teličnosti vyžaduje prozkoumání lexikální sémantiky predikativního jména, jeho determinace, jmenného komplementu i dalších faktorů.
V důsledku je tedy nutné odpovídat otázky typu: zahrnuje lexikální sémantika jmen guérison télos? Je neurčitý člen v singuláru interpretován jako číselný kvantifikátor? Má komplement predikativního jména vliv na teličnost? V analýzách provádím substituci klíčových pozic (faire l'abattage d'arbres fruitiers / de cet arbre commémoratif) a využívám předložková spojení en a pendant za účelem ověření (a)telické platnosti vět. Vzhledem k tomu, že tyto předložky mohou do věty samy vnést testovanou hodnotu, jsou všechny posuzovány s maximální obezřetností.