Abstrakt
Příspěvek se zabývá problematikou jmen a strategiemi pojmenovávání u bulharských Čechů, evangelíků, kteří žili v první polovině 20. století ve dvou bulharských obcích, Vojvodovo a Belinci. Vychází přitom z dat získaných během terénních šetření v několika obcích na Valticku a Mikulovsku, kde dnes žijí přesídlenci z Bulharska a jejich potomci.
V textu jsou vedle rodných jmen a příjmení analyzovány zejména přezdívky bulharských Čechů vzhledem k jejich původu, významu a způsobu užívání. Přezdívky, které se zde vyvinuly jako třetí klasifikační systém (vedle rodných jmen a příjmení), jsou klasifikovány do několika kategorií a je sledován jejich význam pro dané společenství.
Text se zabývá také strategiemi dávání, užívání či zamlčování přezdívek v různých kontextech, a sleduje danou problematiku ve vztahu k systému pojmenovávání v rámci sociálního prostředí, které dané společenství obklopovalo (bulharské pravoslavné obyvatelstvo). Poukazuje pak také na skutečnost, že v rámci Vojvodova byly používány dva odlišné soubory přezdívek pro stejné osoby, což odráží existenci dvou různých morálních společenství v rámci jedné obce.