Abstrakt
Subkulturní studia čerpala během své historie z celé řady různých sociálněvědních paradigmat - od sociologické tradice chicagské školy přes perspektivu kulturálních studií birminghamské CCCS až po postmodernismus post-subkulturních studií. Ve svém příspěvku chceme na teoretické diskuze subkulturních studií navázat a navrhnout inovativní způsob nahlížení subkultur, který označujeme jako relační perspektivu.
V inspiraci symbolickým interakcionismem (G. A.
Fine, J. P.
Williams), teoriemi identity a alterity (R. Brubaker, F.
Cooper, T. H.
Eriksen, G. C.
Spivak) a vybranými koncepty post-subkulturních teorií argumentujeme, že každá subkultura se vymezuje ve vztahu k mnoha různým aktérům, či přesněji ve vztahu k sociálním reprezentacím těchto aktérů. Jako klíčové aktéry resp. reprezentace identifikujeme 1) mainstream jako sociální reprezentaci dominantní společnosti, 2) jiné subkultury, 3) zjednávání vlastní subkultury.
Možnosti aplikace relační perspektivy naznačujeme na našich výzkumech punkové a emo subkultury, a to jak v diachronní, tak v synchronní perspektivě. Ukazujeme, že tato perspektiva nám umožňuje hlubší zaměření se koncept (ne)autentičnosti, založené na subkulturním kapitálu, který je utvářen na základě subkulturního stylu, ideologie a praxí, a může se tak stát zajímavou ve studiu současných subkulturních formací.