Odboj pod kontrolou Statni bezpečnosti. Provokace proti ilegálním skupinám třetího odboje na příkladu akce "Kühnel"
Abstrakt
Případová studie pojednává o akci "Kühnel", jedné z méně známých, avšak dobře připravených a ve svém důsledku mimořádně úspěšných provokací StB v zakladatelském období komunistického režimu. Přestože se jednalo o pravděpodobně nejvýznamnější akci StB proti pracovníkům a funkcionářům ústředí národně socialistické strany, není obecně známa a vzhledem k rozsahu a významu celé provokační akce je zarážející, že jí ze strany odborné veřejnosti nebyla doposud věnována náležitá pozornost.
Organizační tajemník ústředí Československé socialistické strany Josef Kühnel (1900-1962), hlavní postava celého složitého případu, vytvářel již v poúnorovém období z pověření Petra Zenkla, bývalého předsedy národně socialistické strany, ilegální převážně zpravodajské skupiny na trojkovém principu, a významně se tak podílel na organizační přípravě "nové" národně socialistické strany pro případ očekávaného politického zvratu. Kühnel se počátkem dubna 1949 začal v souvislosti se zatýkáním v řadách svých spolupracovníků obávat o vlastní bezpečnost a připravoval se k okamžitému odchodu do zahraničí.
O jeho záměru byla informována StB a rozhodla se využít jeho osoby k rozsáhlé provokaci, prostřednictvím které se pracovníkům bezpečnostních složek podařilo úspěšně proniknout do ilegálních organizací po linii bývalé národně socialistické strany, delší dobu je kontrolovat či dokonce řídit, a posléze, kdy již jejich činnost nebyla v zájmu StB, je postupně likvidovat. Podstatou akce byla tzv. odluka, tedy ve skutečnosti Kühnelův tajný únos, provedený důstojníky StB vydávajícími se za ilegální členy domácího odboje, a jeho následné zpravodajské vytěžení.
V závěru zpravodajské hry s jeho osobou byl použit formát provokace, který je dnes obecně znám jako tzv. "nepravý kámen", tj. pracovníky StB zorganizovaný fingovaný přechod státní hranice, následné zatčení a odsouzení. Akce "Kühnel", úzce propojená s dalšími provokacemi "Skaut" a "Světlana", názorně dokumentuje aktivní formy protikomunistického odboje a existenci vypracované organizační struktury rezistence v řadách národně socialistické strany.
Zároveň je nezpochybnitelným a prokazatelným důkazem o bezohlednosti pracovníků StB, kteří ve snaze kontrolovat a řídit existující ilegální skupiny běžně užívali důmyslných zpravodajských her a nezákonných provokačních metod. V kontextu tehdejšího mezinárodního vývoje též dokládá pevné přesvědčení účastníků třetího odboje o brzkém pádu komunistického režimu v tehdejším Československu.