Kmen Khásí je jednou z mála společností světa, která i v době modernizace a globalizace aktivně udržuje matrilineární tradici. Co to znamená pro běžný život žen ve společnosti Khásí? Jakým způsobem je zde vnímáno ženské tělo, reprodukční cyklus a jak je nahlíženo na porod a celé perinatální období? Tento příspěvek je reflexí metodologie terénního etnografického výzkumu, který trval 3 měsíce a proběhl ve dvou cestách (2015 a 2016).
Nejdůležitějšími metodami byly především kvalitativní neformální hloubkové rozhovory s matkami a tradičními porodními asistenty a participativní pozorování. V tomto článku představuji a reflektuji hlavní těžkosti a výzvy, se kterými jsem se během výzkumu potýkala a které by mohly potkat i další výzkumníky.
Konkrétně zde diskutuji problém předsudků a očekávání výzkumníka, technické komplikace, a úskalí nedostatku kontroly ve smyslu nepředvídatelnosti porodu a závislosti na hostitelích.