Abstrakt
Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) představují skupinu významných kontaminantů pracovního i životního prostředí. Při expozici PAU v pracovním prostředí se vedle inhalační expoziční cesty může významně uplatňovat i expozice dermální.
Stávající experimentální údaje o intenzitě a rychlosti penetrace látek do systémové cirkulace jsou zatím omezené. Předkládaný článek se zabývá metodickou a interpretační problematikou trans-epidermální absorpce PAU in vitro.
Byla sledována intenzita (Flux) a rychlost (Lag time) penetrace naftalenu, fenanthrenu, pyrenu a benzo[a]pyrenu přes epidermální membránu z prasečího boltce. Experiment byl prováděn ve vertikálních statických difúzních komůrkách dle Franze (n = 32) a jako rozpouštědlo byl použit isopropyl-myristát.
Parametr Flux (nmol/cm2/hod) dosáhl hodnot 95,7+-45,5 u naftalenu, 19,5+-8,7 u fenanthrenu, 4,38+-1,98 u pyrenu a 0,21+-0,08 u benzo[a]pyrenu. Parametr Lag time (hod) hodnot 0,26+-0,17 u naftalenu, 2,12+-0,41 u fenanthrenu, 3,25+-0,50 u pyrenu a 11,2+-4,08 u benzo[a]pyrenu.
Hodnota parametru Flux klesala s molární hmotností PAU, zatímco hodnota parametru Lag time s molární hmotností PAU stoupala. Množství PAU, které za daný časový úsek penetrovalo přes epidermální membránu, se pohybovalo mezi 0,24 % (benzo[a]pyren) až 0,84 % (fenanthren) aplikované dávky.
Penetrace PAU přes epidermální membránu vykazovala, v porovnání s experimenty na plné kůži, nižší stupeň variability dat. Z výsledků vyplývá, že použití epidermální membrány by mohlo zpřesňovat jak odhad vnitřní dávky PAU po dermální expozici, tak i odhad souvisejícího zdravotního rizika v rámci konzervativního expozičního scénáře.
Experimenty s epidermální membránou jsou však časově i experimentálně náročné, bez možnosti objektivní kontroly integrity epidermální membrány, což může vést k finanční náročnosti testování, ztrátám vzorků a v neposlední řadě i k nárůstu rozdílů hodnot dat, získaných v různých laboratořích.