Článek se věnuje současné právní úpravě vyhlašování maloplošných zvláště chráněných území dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zabývá se procesem jejich navrhování a vyhlašování, jakož i právní formě výsledného aktu. Článek na základě porovnání s právní úpravou opatření obecné povahy, zakotvené ve správním řádu, poukazuje na limity právní úpravy, které spočívají především v nedostatečné ochraně práv a oprávněných zájmů dotčených osob.