Abstract
Na základě společn é evoluce primátů a hadů vnímají lidé hady jako prioritizované stimuly. Hadi současně představují také spouštěč tzv. strachového modulu, jež umožňuje rychlé vyhodnocení potenciálně nebezpečné situace a adekvátní reakci.
Hadi však nevyvolávají pouze strach, ale dle našich předběžných výsledků také znechucení, které má významnou adaptivní roli sloužící jako mechanismus ochrany organismu proti chorobám a nákazám. Jednotlivé druhy hadů tedy vyvolávají různou míru strachu a odporu a lidé jsou k těmto emocím různě citliví.
Proto jsme testovali míru subjektivně pociťovaného strachu a disgustu, souvislost obou emocí vyvolaných hadími stimuly, a souvislost tohoto individuálního hodnocení s výsledky dotazníků zkoumajících emoční charakteristiky respondentů. Lidé hodnotili 80 standardizovaných fotografií hadů (40 strachových a 40 disgustových z naší předchozí studie; Janovcová 2015).
V prvním experimentu hodnotili vyobrazené druhy pomocí webové aplikace na sedmibodové Likertově škále. Ve druhém řadili fotografie těchto druhů dle daného kritéria, tedy od nejvíce odporného hada po toho nejméně odporného, a obdobně u strachu.
Obě hodnocení byla srovnána se skóry dotazníků Disgust Scale-Revised (DS-R) a Snake Questionnaire (SNAQ). Výsledky ukázaly, že hodnocení hadích stimulů metodou řazení i bodování na číselné škále spolu vysoce koreluje (strach Pearsonovo r2= 0,9361; p < 0,0001; odpor Pearsonovo r2= 0,7883; p < 0,0001), metody tedy poskytují rovnocenná data.Hodnocení strachu a znechucení spolu průkazně negativně korelují (řazení Pearsonovo r2= 0,8227; p< 0,0001; bodování Pearsonovo r2= 0,5708; p < 0,0001), tedy hadi vnímaní jako strachoví vzbuzují pouze malé znechucení a naopak.
Shluková analýza potvrdila,že vybrané druhy hadů se rozdělily na dvě jasně oddělené skupiny, které odpovídají strachovým a odporným stimulům tak, jak byly na základě našich předběžných výsledků navrženy.