Abstrakt
Předmětem této studie je mexická klášterní architektura, jež vznikala na území současného středního Mexika, a to v 16. století za účelem christianizace a akulturace domorodého obyvatelstva. Text tuto unikátní architekturu nejprve v krátkosti představí a postupně se bude zabývat jejími proměnami v čase.
Základ studie tvoří data získaná v roce 2013 v průběhu terénního výzkumu na území středního Mexika, v rámci něhož byl prozkoumán ucelený soubor klášterů.2 Metodologie textu vychází z interdisciplinarity a kombinuje perspektivy tří vědeckých disciplín uvedených v názvu: historie, dějin umění a antropologie. Text si totiž klade za cíl prozkoumat nejenom proměny mexické klášterní architektury v čase, ale také možnosti jejího zkoumání z hlediska různých vědeckých oborů.
Závěrem je vznesena otázka po možnostech a hranicích interdisciplinarity, konkrétně jsou zkoumány antropologické přístupy a jejich užití v dějinách umění.