Abstrakt
Článek prezentuje první výsledky komplexního diskurzivního výzkumu pojmů a přístupů, které se využívají v oblasti živé interpretace památek a různou měrou pronikají také do odborného diskurzu památkové péče poslední dekády. Zaměřuje se zvláště na lingvistický a mezinárodně historický kontext pojmu "interpretace", jakožto ukazatele paradigmatických změn v oblasti péče o kulturní dědictví, a možnosti jeho překladu do češtiny.
Ve snaze zmapovat nejen promluvy, ale také praktiky utvářející zkoumané diskurzivní pole, byly pro potřeby této studie analyzovány nejen normativní a teoretické dokumenty, ale také výroky aktérů, kteří se na interpretaci kulturního dědictví různou měrou podílejí. Předmětem výzkumné sondy se tak staly mezinárodní úmluva, slovníkové příručky, evropské i domácí metodické materiály, ale také dobové prameny a literatura.
Studie představuje výchozí bod na cestě ke zmapování mezioborové diskuse, jež utváří aktuální trendy nejen v oblasti profesionalizace průvodcovských služeb, ale také nově registrovaného povolání edukátor v kultuře